KOLÍBAVÁ MÁSELNICE

Velkou část sbírky žacléřského muzea tvoří předměty, dokumentující každodenní nelehký život zdejších obyvatel. Jedním z těchto cenných exponátů je kolíbavá máselnice, kterou vám blíže představíme na následujících řádcích.
V dřívějších dobách skýtala hornatá krajina Krkonoš a Podkrkonoší svým obyvatelům jen skromné možnosti obživy. Důležitou součást jídelníčku tvořily suroviny pocházející z vlastního hospodaření. Byly to především obiloviny, luštěniny a skromná zelenina, kterou málo úrodná půda dovolovala vypěstovat. Z živočišných produktů se na stole objevovaly mléko, máslo, sýry, vzácněji maso z domácích zvířat. Právě máslo často vylepšovalo jinak chudý pokrm. Z nadojeného mléka se sebrala či odstředila smetana, která se pomocí máselnice dále zpracovala na máslo. Tento způsob zpracování byl v hospodářstvích běžný až do poloviny 20. století. Nejrozšířenější byla máselnice tlučka, stojatý typ máselnice, v níž se smetana tloukla plochým děrovaným tloukem. Šikovná hospodyně stloukla hroudu másla do třiceti minut. Používaly se však i další typy máselnic, např. otáčivá, kdy se otáčením soudku smetana tloukla na máslo nárazy na děrované či plné listy, vyčnívající z pláště do prostoru máselnice, či máselnice soudková, jejíž princip byl založen na otáčení děrovaných lopatek v uzavřené nádobě. Kromě zmíněných typů mohou návštěvníci v expozici žacléřského muzea vidět také méně známou máselnici kolíbavou, jež byla vevnitř vybavena přepážkou, na kterou smetana při houpání narážela, až se těmito nárazy utloukla na máslo. Vystavený exemplář vyrobila firma Novák a Koudelka z Branné, jejichž jména jsou vyvedena na víku máselnice.