SKVOSTY ZE SBÍRKY PORCELÁNU PANA VÁCLAVA PETIRY – PANENKY A HLAVIČKY

Počátky žacléřské porcelánky úzce souvisí se dvěma muži z rodinného klanu Pohlových - Heinrichem a Reinholdem. Pro svou novou zvolil 1878 Heinrich Pohl, bydlící s rodinou v Kowarech (tehdy Schmiedeberg), místo pod Žacléřským hřbetem. Původními artikly, které byly v žacléřské porcelánce při založení vyráběny, byly drobné porcelánové knoflíky, úchyty, zátky, vodítka nití a porcelánové hlavičky pro panenky. Heinrich Pohl se v roce 1879 přestěhoval s rodinou z Kowar do Žacléře, aby dohlížel na provoz továrny. Nesetrval tu však dlouho. Po úmrtí malého synka na zánět mozkových blan v listopadu toho roku se rozhoduje pro návrat do Kowar. Heinrich je v Kowarech váženým občanem. Poblíž továrny vlastní Schwarzův statek, získává ocenění od císaře Viléma a je jmenován tajným komerčním radou, zřizuje rozlehlý přírodní park, v němž nakonec s manželkou nalezli poslední místo odpočinku. Žacléřské továrny se roku 1881 ujímá jeho bratr Reinhold Pohl, který modernizuje licí postupy a rozšiřuje výrobu o zcela nový sortiment - sakrální sošky.

Ve sbírce pana Petiry a expozici nalezneme také výrobky pocházející z éry Heinricha a Reinholda Pohlových. Nejstaršími předměty sbírky jsou drobné 9,5 cm vysoké porcelánové tělíčko panenky v biskvitu s vyraženým produktovým číslem 3 a porcelánová hlava panenky glazovaná, v katalogu označená jako „hlava panenky s hezkou přirozenou frizúrou", která nese číslo 9 a měří 14,5 cm. Panenka má pudrované líce, drobná výrazná ústa a blankytné oči. Technikou pudrování byly zdobeny i sošky svatých a pro svou náročnost byla svěřována jen nejzkušenějším malířům porcelánu. K panenkám bylo možné zakoupit nohy a ruce, při zakoupení 12 kusů, bylo možné v roce 1901 údy získat za stejnou cenu jako hlavičku, tedy 10,28 korun.

Eva Rennerová