EMIL SCHWANTNER, příběh sochaře od 9. 12. 2016 do 5. 2. 2017

EMIL SCHWANTNER - PŘÍBĚH SOCHAŘE A JEHO VAZBY NA ŽACLÉŘSKO
Pod tímto názvem představuje Městské muzeum Žacléř tvorbu a životní příběh talentovaného muže, který se narodil v nedalekém Královci. Výstava v Žacléři navazuje na cyklus výstav, které se v minulém roce uskutečnily v Trutnově a Vrchlabí, představuje však umělce v trochu jiném světle s vazbami na náš region, přináší nové poznatky o umělcově rodině, osudu jeho matky, či spolupráci s dalšími krkonošskými umělci.

Vazby na Žacléř a životní osudy
V našem regionu prožil Schwantner své dětství, rodák z Královce (* 27. srpna 1890) byl jediným dítkem Augustina a Albíny Schwantnerových, které se dožilo vyššího věku. Na konci 19. století se rodina po smrti Emilovy maminky usazuje v Bobru, kde Emil navštěvoval národní školu. Rodina obývala dům čp. 34 (nám ještě nedávno známý jako Penzion U Krakonoše). Již v dětství projevoval nadání, když vyřezával figurky ze dřeva a vystřihoval postavičky z papíru, čehož si povšiml hlavní modelář v žacléřské porcelánce, pan Hartmann, a přijal jej do učení. Emil Schwantner se tehdy setkává s rodinou Pohlovou, která vlastnila žacléřskou porcelánku, která mladému hochu poskytla stipendium k dalšímu studiu na keramické umělecké škole v Teplicích Šanově. Theodor Pohl nezůstal pouze u této podpory, ale spolupracoval s umělcem i v pozdějších letech.

Následují studia Pražské akademie výtvarných umění u prof. Myslbeka, v Berlíně u Franze Metznera a práce svobodného umělce. Propuknutí I. světové války prožívá Schwantner ve Vídni, dobrovolně se hlásí do armády a účastní se těžkých bitev na řece Soči. Válečné útrapy citlivého umělce výrazně ovlivní, vrací se do svého rodného regionu a usazuje se v Trutnově, kde prožívá nejplodnější období svého profesního života. S koncem II. světové války jej stihne osud většiny původních obyvatel, je vystěhován do německého Otterslebenu, kde záhy v zapomnění umírá.

Schwantnerova tvorba
Schwantnerovy působivé sochy umožňují díky často detailnímu vykreslení svalů hru světla a stínů. Mezi umělcova ústřední témata patřily plastiky zvířat, ve velké oblibě měl kočky, kterých byl dle jeho vzpomínek vždy plný ateliér, a kočkovité šelmy, pro jejichž pozorování si vystavěl v zoo ve Vratislavi speciální lešení. V bustách zpodobnil mnohé významné krkonošské osobnosti i obyčejné horaly. Vytvářel dřevěné reliéfy pro krkonošské horské boudy. Velkým tématem, které jej provázelo po zbytek života, byly otřesné zážitky ze světové války, po návratu domů začal neúnavně pracovat na pomnících věnovaných padlým vojákům, vytvořil jich na 3 desítky. Je autorem mnoha náhrobních kamenů i samostatných skulptur. Neobyčejný je také cyklus Tanec smrti. To vše i více budete moci zhlédnout v žacléřském muzeu.

Díla v našem regionu
Do dnešních dní se dochovalo v našem blízkém okolí několik autorových děl: pomník obětem I. světové války v Černé Vodě a Královci a kašna u bývalé vily továrníka Theodora Pohla v Křenově. Schwantnerovi je také připisována socha Krista za žacléřským kostelem. Další z jeho děl stávalo v Bernarticích, nedochované.