Hornické tradice v česko-polském pohraničí

Historie polského města Nowa Ruda je stejně jako historie Žacléře spjata s hornictvím. Vznik společného projektu zaměřeného právě na toto téma je tak logickým vyústěním společné minulosti a současných partnerských vztahů. Bohužel, současná doba kazí připravené plány. Sešlo ze společných setkání a ani plánovaná tématická výstava nemůže být uspořádána klasickou formou. Proto zpracované materiály prezentujeme alespoň prostřednictvím elektronických médií. 

Nowa Ruda vznikla jako osada na jedné z vedlejších obchodních stezek. Od roku 1352, ze kterého pochází jeden z prvních písemných dokladů o existenci města, byla Nowa Ruda především střediskem tkalcovství. Teprve v roce 1434 byla do tzv. uzamčené městské knihy zapsána zmínka o dolování uhlí. Ve stejné knize najdeme také nájemní listinu z roku 1478, vztahující se k uhelnému dolu v lokalitě Zacisze (dnes součást města Nowa Ruda). Z obou zmínek lze usuzovat, že počátky hornictví na území dnešního Polska je třeba hledat právě zde.

První písemně potvrzená těžba černého uhlí na území Žacléřska je z 15. srpna 1570, kdy opat Kašpar I. Hauser, představený cisterciáckého kláštera v Grüssau (Krzeszów), povolil Jacobu Rabemu, rychtáři z pruské obce Oppau, vyhledávání a těžení černého uhlí v žacléřském okolí. Tento písemný doklad je uložen v archivu ve Wrocławi.